Směrem k páté dimenzi II. - První reflexe
Pátá dimenze se o nás pravděpodobně uchází již dlouho. Nesouvisí s žádnou filozofií, s žádným náboženstvím, žádným vzděláním, je zde k dispozici více méně pro kohokoliv, kdo je ochotný směrem k okolí a sobě fungovat více přes srdce než přes rozum. Například pro libovolnou matku samoživitelku, či pro každého člověka, který obětoval cosi pro své okolí. S pátou dimenzí však souvisejí mystické zážitky generací a století před námi. Duchovní směry všech kultur a období ukazují na to, co má přijít. Podobně jako s dimenzí čtvrtou, která se týká bohatství představ a duchovních forem.
Přeskočit čtvrtou
Posun z dimenze třetí přímo do páté je něco, co na první poslech příliš nedává smysl. Pro mě přitom tato okolnost koresponduje s následnickou zápletkou, která se odehrává v britské královské rodině. Královna Alžběta jak známo, neučinila králem svého syna prince Charlese z Windsoru, ale udělá jím až svého vnuka prince Williama z Cambridge. Vyhodnotila, že to tak bude lepší. Charles není špatný, ale není nutné se u něj zastavovat, konec konců představuje stále kompromitaci s tím, co se úplně nepodařilo. Britská královská rodina, jako potomek globálně vládnoucího commonwealthu, je určitým barometrem planety, jak ukázala nedávná svatba Williama a Kathy Middletonové.
Dimenze čtvrtá
Rozdíl, mezi dimenzí čtvrtou a pátou, rozdíl pro nás důležitý, je následující: mezi čtvrtou a pátou bránou se má nacházet cosi jako membrána, která nepropouští z našeho světa směrem nahoru negace. Proto si od páté dimenze slibujeme, že utrpení a nespravedlnost skončí. Tak jako se uhlí ve čtvrtohorách bylo schopno pod tlakem změnit v diamant, tak se i my můžeme posunout z podoby smrtelných a nedokonalých lidí do stádia čistých bytostí. I proto se o páté dimenzi mluví jako o prostředí, které je považováno za nižší formu nebe. Pro úplnost, dimenzí by mělo být třináct, náš vývojový oblouk se pátou dimenzí nijak neuzavírá, nekončí.
Přejezd přes šraňky
Když jsem vyprávěl své ženě Kristině druhý den, co jsem u Kavassilase našel, Kristina mi říká, že je to zajímavé, ale ona tomu nevěří. Přesně v okamžiku, kdy přejíždíme železniční přejezd, na kterém jsme nikdy předtím žádný vlak neviděli. Přejezd přes koleje odjakživa bez vlaku. Kristina říká: nevěřím tomu a v ten okamžik se rozsvítí a rozezní červené železniční návěští, závory začnou padat. Nemusím přidávat, nemusím brzdit, nemusím dělat vůbec nic, asi to znáte. Padnou za vámi závory, o kterých jste do té chvíle nevěděli, že mohou padnout. Druhý den Kristina narazila na zdroj channelling.cz, který přechod k páté dimenzi popisuje s jinými akcenty než Kavassilas, ale tím spíš se oba zdroje doplňují. Pro mnohé z vás je mé čtení zpozdilé, protože duchovně probuzení lidé o tomto tématu vědí a mluví už dlouho. Nás tam naše opatrnost a skepse pustila až nyní.
Automatická organizace všeho
Od té chvíle mi ale prostředky páté dimenze začaly tzv. „žehlit cestu“. Jestliže se všechno děje tak jak má, události se nám sami zarovnávají do inteligentního tvaru. Stejně tak i nyní, po sáhnutí si na pátou dimenzi, se vnitřnímu zraku ukazuje smysl všech signálů, všech milimetrů, chloupků a fousků. Smysl signálu nám dochází už ve stejné chvíli, kdy k signálu dojde. Skoro to vypadá, jako kdyby času nebylo skutečně tak moc a všechno se již chtělo organizovat do dokonalé formy na první pokus.
Když máte důvod věřit
Pro vás čtenáře by bylo pravděpodobně zcela zhůvěřilé, abyste si přečetli text excentricky smíšlejícího Australana a od té chvíle si byli jisti, že budoucnost vypadá tak a onak a vy proto psali blogy a čeřili vodu. Jenomže. Mám silný důvod, proč Kavassilasovi věřit. S tím důvodem jsem se Vám zatím nepochlubil, protože ono nebylo s čím se chlubit. Mám v šuplíku napsaný od silvestra příběh, který jsem se rozhodl neuveřejnit. Respektive, když jsem ho v únoru na půl hodiny uveřejnil, po pár minutách mi napsala jedna čtenářka, že se asi právě zbláznila a jestli bych jí mohl ujistit, že se mýlí. Tak jsem článek zase stáhnul. U mne co proběhne o silvestrovské noci, vždy bývá předobrazem celého roku. Článek jsem po půlhodině stáhnul, ale až nyní rozumím, proč silvestr proběhl vysoce nestandardně. Návštěva sympatického a nezvykle inteligentního poutníka. Bez dokladů, peněz a čehokoliv, s obrovským potenciálem fyzické síly a ochrany zeshora, který se u nás místo jednoho večera zdržel na čtyři dny, a kartami mé mysli dost důkladně zamíchal.
Za obrázky děkuji jejich autorce, Fevě, za některé myšlenky k pokračování Amie.
Článek navazuje na předchozí díl: http://baudysjr.blog.respekt.ihned.cz/c1-52799590-smerem-k-pate-dimenzi-i-prvni-slova
A pokračuje znovupublikováním silvestrovského zážitku: http://baudysjr.blog.respekt.ihned.cz/c1-53045660-jak-jsem-naposledy-dovolil-upadnout-do-strachu
Každý z nás se vyvíjíme díky setkáním. Setkání se mnou vám řekne buď, že tudy ano nebo že tudy ne. Ale obojí zjištění je pro vás posun.
Podle vystudovaní filozof. Dříve řeholník, pak chvíli učitel němčiny. Posledních deset let astrolog. Učím se, co je to rodina. Koukám, co dělat se životem, abych jednou na něj mohl vzpomínat, jako na něco, co stálo za to.
vícePo několika letech strávených ve Španělsku jsme s dětmi přistáli v Šumperku v podhůří Jeseníků. Dělám horoskopy jako povídání o člověku a jeho životě. Nevystačil bych s tím, blog je pro mne způsob jak vyjádřit to, co mi kolotá v hlavě a co si přeji, abych měl ze sebe někde vyexportované i pro ostatní.
Espiritual (149) Muž & žena (69) Všechno je jinak (200) Postřehy odjinud (9) Domácí porod (6) Osobní (7) 5. dimenze (164) Bezpodmínečná láska (41) nezařazené (27)
A teď růst!
Tomáš SacherVražda po italsku
Jan AdamecBudu cvičit, dokud budu moct
Karolína Vránkovávšechny články
